Ondřej Brablc @brablc

@dngcze Turecko je ale jiná káva. Ceny masa a sýrů astronomické. Ano je to telecí a jiné nevepřové. Ceny dělit cca dvěma na Kč.

@SalamonTomas @JirkaSchulz Horké dny (otevřená okna v noci) a provoz přes Vidouli jsou hodně nepříjemné i pro Stodůlky. Létá toho hodně a překvapivě hlučné.

@steidacz @_promar_ @BananaMarcikova x.com/libsoftiktok/s…

Libs of TikTok @libsoftiktok

2 months ago

BREAKING: New Hampshire’s first transgender elected Rep., Stacie Laughton (D), sentenced to 33 YEARS in prison for the s*xual exploitation of children.

11K 36K 145K 4.9M 7K

@RayRupnow22934 @BluebellRaven No diversity there my friend.

@nicholascarrigg @BluebellRaven They used all we had at that time.

keyboard_arrow_left Previous keyboard_arrow_right Next

@BluebellRaven @BlkoJa Wow, my home town! Was running that bridge to clean the fountain in the park from dirty coins.

@lukocz @tangero Tak desktop pro nás linuxáky nikdy zajimavý nebude. Ale claude --remote-control v tmuxu a ovládání přes mobilní appku pro mě znamená, že nemusím tahat notebook na dovolenou.

@borekb A co git worktree? Že bys měl hlavní checkout jinde a na pre-commit bys udělal ten tarball?

@borekb Zkoušel jsem Langua pro rozmluvení ve španělštině a už jsme se povídali zajímavě, když náhle zadrhnutí a znovu Como estas. Kdo neudrží kontext lokálně a dělá arbitráž na nejlevnější tokeny si nezaslouží druhou šanci.

@borekb Takže jsi konečně doiteroval k neovim a tmux? Vítej!

@borekb Já věděl, že to píšu špatně: GNU getopt. Na macOS navíc brew ani nesymlinkne. Jedna věc je psát scripty pro sebe a druhá cross-platform - macOS dnes vyloženě nejhorší OS - zamrzlý s bashem snad na 3.2 z 2008. Ale pro jistotu má i nejhorší docker.

Nutno uznat, že @borekb prostě vidí kudy poběží zajíc. Pár bodů: pro řetězení scriptů jedině json; AI přehání jq (nechávám přepsat do plain Pythonu); sed jedině na lehký replace; awk je přítel. Shebang přes /usr/bin/env bash (kvůli macos); shellcheck povinně; args jedině přes GNU getops; autocomplete a barevný —help a —output json/table/tsv i pro vlastní scripty. V @PureStorage tvořím shell framework nové generace; minimum kódu, maximum UX.

@stibi Teď je to jako házet kostkama než konečně padnou tři šestky (spoiler alert - nepadnou nikdy).

@Rootcz Geniální! Například koncept nenávratových hodnot! Cítím tam i inspiraci Knuthovým Literate programming - html dokumentace dokonale propojená s kódem 🤩

Microservices is the software industry’s most successful confidence scam. It convinces small teams that they are “thinking big” while systematically destroying their ability to move at all. It flatters ambition by weaponizing insecurity: if you’re not running a constellation of services, are you even a real company? Never mind that this architecture was invented to cope with organizational dysfunction at planetary scale. Now it’s being prescribed to teams that still share a Slack channel and a lunch table. Small teams run on shared context. That is their superpower. Everyone can reason end-to-end. Everyone can change anything. Microservices vaporize that advantage on contact. They replace shared understanding with distributed ignorance. No one owns the whole anymore. Everyone owns a shard. The system becomes something that merely happens to the team, rather than something the team actively understands. This isn’t sophistication. It’s abdication. Then comes the operational farce. Each service demands its own pipeline, secrets, alerts, metrics, dashboards, permissions, backups, and rituals of appeasement. You don’t “deploy” anymore—you synchronize a fleet. One bug now requires a multi-service autopsy. A feature release becomes a coordination exercise across artificial borders you invented for no reason. You didn’t simplify your system. You shattered it and called the debris “architecture.” Microservices also lock incompetence in amber. You are forced to define APIs before you understand your own business. Guesses become contracts. Bad ideas become permanent dependencies. Every early mistake metastasizes through the network. In a monolith, wrong thinking is corrected with a refactor. In microservices, wrong thinking becomes infrastructure. You don’t just regret it—you host it, version it, and monitor it. The claim that monoliths don’t scale is one of the dumbest lies in modern engineering folklore. What doesn’t scale is chaos. What doesn’t scale is process cosplay. What doesn’t scale is pretending you’re Netflix while shipping a glorified CRUD app. Monoliths scale just fine when teams have discipline, tests, and restraint. But restraint isn’t fashionable, and boring doesn’t make conference talks. Microservices for small teams is not a technical mistake—it is a philosophical failure. It announces, loudly, that the team does not trust itself to understand its own system. It replaces accountability with protocol and momentum with middleware. You don’t get “future proofing.” You get permanent drag. And by the time you finally earn the scale that might justify this circus, your speed, your clarity, and your product instincts will already be gone.

@mickeynp @dhh It is so bad, that getopts is the built-in while GNU getopt needs to be installed. Missing support of long option names disqualifies getopts it for anything serious.

@stibi No podle mě neinvestovala dost času do prozkoumání moderního Lazyvim. Mám LSP format/lint skoro out-of-the-box na všechny soubory v SRE + Python, GoLang.

Uplynul měsíc od vraždy Charlieho Kirka. Až tahle tragédie mnohým otevřela oči - ukázala, jak moc je v naší společnosti pěstována netolerance ze strany těch, kteří se právě tolerancí zaštiťují. To je paradox dneška. K těm, kdo si dovolují tak „strašnou“ věc, jako je zastávání konzervativních hodnot a pozic. Vždyť si vzpomeňte na křik mnohých pokrokářů, kteří nemohli vystát to, že jsme si vůbec dovolili tuto tragédii a Kirkovu osobnost připomínat. Ale na rozdíl od nich se z toho nehroutíme. Nesepisujeme petice, nepožadujeme legislativní změny na vlastní skupinovou ochranu, nepořádáme demonstrace... Protože oni nám tím dělají službu: ukazují, jací ve skutečnosti jsou. 
A i proto si myslím, že krom lidské tragédie šlo o velké probuzení. Byť brutální a bolestné. Charlie Kirk byl totiž symbolem odvahy říkat pravdu, i když se to hlavnímu proudu nelíbí. Odmítal ohýbat páteř před tlakem politické korektnosti, před falešnou morálkou progresivních elit a před snahou o diktát menšin, které se snaží umlčet většinu. Byl tím, kdo měl odvahu připomenout, že rodina, víra, národ a odpovědnost nejsou nadávky, ale základy svobodné společnosti. Jeho vražda ukázala naplno to, kam to vede, když vám roky říkají, že konzervativci jsou hrozbou, že obrana tradic je extremismus a že nesouhlas s jejich bezmezným a bezmyšlenkovitým „pokrokem“ je nenávist. A právě v tomhle okamžiku, po jeho smrti, se mnoho lidí probudilo. Pochopili, že nejde o debatu mezi levicí a pravicí. Jde o zápas mezi svobodou a pokusy o změnu celého nastavení vedoucí k vytěsnění názorových oponentů. Mezi těmi, kdo chtějí uchovat civilizaci, a těmi, kdo ji chtějí rozložit. Protože mimo jiné právě na pluralitě je naše civilizace založená a právě díky ní nám umožňuje ten reálný pokrok, ne ten jejich vysněný, růžový a ideologický. Charlie Kirk chtěl, aby lidé přemýšleli, aby se nebáli postavit davu, aby si vážili své země. A jeho odkaz by neměl skončit u tichých piet a smutných vzpomínek. Naopak – jeho odkaz je výzva. Měl by nás posílit. Abychom znovu dokázali říkat nahlas to, co si tolik lidí jen šeptá. Abychom se znovu odvážili hájit to, co dává našim životům smysl. Hájit naši civilizaci a její základy.

@BlkoJa Tady také: marigold.cz/item/volby-do-… .

@OldaSalek A jakym typem aktivity jsi to meril? Cardio?